Spisy starověkých proroků, kteří jednali pod vlivem Ducha svatého a kteří v průběhu mnoha staletí vydávali svědectví o Kristu a jeho budoucí službě. Obsahuje také záznam dějin Abraháma a jeho potomků, počínaje Abrahámem a smlouvou neboli testamentem, který s ním a jeho potomstvem uzavřel Hospodin.
Prvních pět knih Starého zákona napsal Mojžíš a jsou to Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Genesis pojednává o vzniku země, lidského rodu, jazyků a ras a o počátku izraelského rodu.
Historické knihy vyprávějí o událostech, které se staly Izraeli. Jsou to knihy Jozue, Soudců, Rút, 1. a 2. Samuelova, 1. a 2. Královská, 1. a 2. Letopisů, Ezdráš, Nehemiáš a Ester.
Básnické knihy obsahují část moudrosti a literárních schopností proroků. Jsou to Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní a Pláč.
Proroci napomínali Izrael kvůli jeho hříchům a svědčili o požehnáních, kterých se mu dostane díky poslušnosti. Prorokovali o příchodu Krista, který odčiní hříchy těch, kdo činí pokání, přijímají obřady a žijí podle evangelia. Knihy proroků jsou: Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, Ozeáš, Joel, Ámos, Obadjáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofonjáš, Aggeus, Zachariáš a Malachiáš.
Většina starozákonních knih byla napsána v hebrejštině, i když několik z nich obsahuje texty v aramejštině, dalším semitském jazyce té doby.