Cíl: Přehled dlouhodobých výsledků a spokojenosti pacientů po operaci žilního úniku při léčbě impotence způsobené selháním pasivní žilní okluze.
Pacienti a metody: Dvacet sedm pacientů (průměrný věk 56 let, rozmezí 26-63 let) se selháním erekce v důsledku žilního úniku, diagnostikovaným na základě barevného dopplerovského zobrazení (CDI) a farmakokavernozometrie a kavernosografie, podstoupilo operaci žilního úniku. Ve všech případech byla excidována a podvázána hluboká dorzální žíla penisu spolu s dalšími velkými přídatnými žilami. Pacienti byli ambulantně kontrolováni po 3 měsících a požádáni o vyplnění dotazníku 1 rok po operaci.
Výsledky: Tři měsíce po operaci bylo 19 z 27 pacientů (70 %) schopno obnovit pohlavní styk, 17 (63 %) mělo spontánní erekci a dva (7 %) potřebovali papaverin/prostaglandin E1. Jeden rok po operaci bylo 14 z 22 pacientů schopno dosáhnout erekce dostatečné pro pohlavní styk, ačkoli čtyři z nich vyžadovali samoinjekci papaverinu. Nevyskytly se žádné závažné komplikace a na otázku, zda by operaci podstoupili znovu, odpovědělo 13 z 20 pacientů, že ano.
Závěry: Došli jsme k závěru, že operace žilního úniku je užitečnou léčebnou metodou u pacientů s čistým žilním únikem prokázaným pomocí farmakokavernozometrie a/nebo kavernosografie, u nichž byla pomocí CDI vyloučena arteriogenní impotence. Jedná se často o zoufalé pacienty, kteří raději přijmou riziko, že tento relativně malý zákrok může selhat, než aby v první řadě podstoupili operaci implantátu nebo použili vakuové zařízení. Dobře informovaný souhlas je však nezbytný.