Brazílie je osmou největší ekonomikou světa, ale zotavuje se z recese v letech 2015 a 2016, která se řadí k nejhorším v historii země. V roce 2017 brazilský HDP vzrostl o 1 %, inflace klesla na historické minimum 2,9 % a centrální banka snížila základní úrokové sazby z 13,75 % v roce 2016 na 7 %.
Hospodářství negativně ovlivnilo několik korupčních skandálů, do nichž byly zapleteny soukromé společnosti i vládní úředníci, včetně obžaloby a odsouzení bývalé prezidentky Dilmy ROUSSEFFOVÉ v srpnu 2016. Sankce proti dotčeným firmám – některým z největších v Brazílii – omezily jejich obchodní příležitosti, což vyvolalo vlnový efekt na přidružené podniky a dodavatele, ale vytvořilo příležitosti pro zahraniční společnosti, aby vstoupily na dosud uzavřený trh.
Nastupující vláda TEMERA provedla řadu fiskálních a strukturálních reforem s cílem obnovit důvěryhodnost státních financí. V prosinci 2016 schválil Kongres zákon o omezení veřejných výdajů. Růst vládních výdajů vyhnal veřejný dluh na konci roku 2017 na 73,7 % HDP, přičemž v roce 2012 činil více než 50 %. Vláda rovněž posílila infrastrukturní projekty, jako jsou aukce ropy a zemního plynu, částečně s cílem zvýšit příjmy. Další ekonomické reformy, navržené v roce 2016, mají za cíl snížit překážky pro zahraniční investice a zlepšit pracovní podmínky. Politiky zaměřené na posílení brazilské pracovní síly a průmyslového sektoru, jako jsou požadavky na místní obsah, zvýšily zaměstnanost, avšak na úkor investic.
Brazílie je členem Společného trhu Jihu (Mercosur), obchodního bloku, který zahrnuje Argentinu, Paraguay a Uruguay – členství Venezuely v této organizaci bylo v srpnu 2017 pozastaveno. Po asijské a ruské finanční krizi zaujal Mercosur protekcionistický postoj, aby se chránil před vystavením nestabilním zahraničním trhům, a v současné době jedná o dohodách o volném obchodu s Evropskou unií a Kanadou.