Fáze a metody
Fáze a metody modelu PRECEDE-PROCEED
Fáze 1 – sociální hodnocení, participativní plánování a situační analýza
Teorie a principy organizování komunity jsou relevantní.
- Organizace komunity: Komunitním skupinám se pomáhá identifikovat společné problémy nebo cíle, mobilizovat zdroje a vypracovat a realizovat strategie k dosažení těchto cílů (Minkler a Wallerstein, 2002).
- Mobilizace komunity: Členové komunity definují potřeby prevence (identifikace problémů, posouzení potřeb, návrh programu) a získávají podporu komunitního programu (Treno a Holder, 1997).
Plánovači rozšiřují své znalosti o komunitě pomocí následujících metod.
- Sociální hodnocení: Použití objektivních a subjektivních zdrojů informací, jejichž cílem je rozšířit vzájemné porozumění lidí ohledně jejich aspirací na společné dobro (Green a Kreuter, 2005, s. 31).
- Mapování pojmů: Strukturovaná skupinová aktivita, při níž jsou myšlenky generované účastníky podrobeny kvantitativní analýze, jejímž výsledkem jsou shlukové mapy. Na závěr se dohodnou ty mapy, které nejlépe odrážejí názory účastníků.
Fáze 2 – Epidemiologické posouzení, behaviorální determinanty a environmentální determinanty
Epidemiologické posouzení
- Identifikuje zdravotní problémy, otázky nebo aspirace, na které se program zaměří.
- Zjišťuje behaviorální a environmentální faktory, které s největší pravděpodobností ovlivňují identifikované prioritní zdravotní problémy.
- Převede priority do měřitelných cílů připravovaného programu (Green a Kreuter, 2005).
Determinanty chování
- Chování nebo životní styl, které přispívají k výskytu a závažnosti zdravotního problému.
- Chování ostatních osob, které mohou přímo ovlivnit chování ohrožených jedinců.
- Působení rozhodujících osob, jejichž rozhodnutí ovlivňují sociální nebo fyzické prostředí, které působí na ohrožené jedince.
Determinanty prostředí
Ty sociální a fyzické faktory, které jsou mimo jedince, často mimo jeho osobní kontrolu, a které mohou být změněny tak, aby podpořily chování nebo ovlivnily zdravotní výsledek.
V této fázi procesu plánování programu jsou stále relevantní teorie a principy komunitního organizování, stejně jako interpersonální a individuální teorie změny chování, jako je například sociální kognitivní teorie.
Fáze 3 – Vzdělávací a ekologické hodnocení
Plánovači identifikují následující faktory, které ovlivňují pravděpodobnost, že dojde ke změně chování a prostředí.
- Predisponující faktory:
- Předurčující faktory: „antecedenty chování, které poskytují důvody nebo motivaci pro chování“.
- Podporující faktory: „Předurčující faktory chování, které poskytují důvody nebo motivaci pro chování“:
- Podpůrné faktory: „faktory následující po chování, které poskytují trvalou odměnu nebo pobídku pro setrvání v chování nebo jeho opakování“.
- Podpůrné faktory: „faktory následující po chování, které poskytují trvalou odměnu nebo pobídku pro setrvání v chování: „
V této fázi mohou být užitečné všechny tři úrovně teorií změny.
- Teorie na individuální úrovni – nejvhodnější pro řešení predispozičních faktorů.
- Teorie na mezilidské úrovni – nejvhodnější pro posilující faktory; navrhují nepřímé komunikační kanály a metody.
- Teorie na úrovni komunity – nejvhodnější pro umožňující faktory; navrhují změny prostředí a metody, jako je organizování a propagace zdola (Clark a McLeroy, 1995).
Fáze 4 – Posouzení administrativy a politiky a sladění intervencí
Plánovač vybírá a slaďuje složky programu s dříve identifikovanými prioritními determinanty změny, aby zjistil zdroje, organizační překážky a facilitátory a politiky potřebné pro implementaci a udržitelnost.
Plánovač musí hledat makro- a mikroúroveň sladění mezi posouzením determinantů a výběrem intervencí (Green a Kreuter, 2005, s.196)
- Makroúroveň – zvažte organizační a environmentální systémy, které mohou ovlivnit požadované výsledky.
- Mikroúroveň – zaměřte se na jednotlivce, vrstevníky, rodinu a další osoby, které mohou přímo ovlivnit zdravotní chování cílové skupiny.
Metody pro sestavení komplexního programu (Simons-Morton, Greene a Gottlieb, 1995; D’Onofrio, 2001):
- Přizpůsobení ekologických úrovní širokým složkám programu.
- Připojení konkrétních intervencí založených na teorii a předchozím výzkumu a praxi ke konkrétním predispozičním, podpůrným a posilujícím faktorům.
- Spojení předchozích intervencí a intervencí preferovaných komunitou, které mohou mít méně důkazů na svou podporu.
- Příprava těchto intervencí k vyplnění mezer v osvědčených postupech založených na důkazech.
Mapování intervencí na predisponující, posilující a podporující faktory je ovlivněno především teoriemi na úrovni komunity.
Fáze 5 až 8 – Realizace a hodnocení
Měly by být vypracovány plány sběru dat pro hodnocení procesu, dopadu a výsledků programu.
- Vyhodnocení procesu: určuje, do jaké míry byl program realizován podle protokolu.
- Vyhodnocení dopadu: hodnotí změnu predisponujících, posilujících a umožňujících faktorů, jakož i faktorů chování a prostředí.
- Vyhodnocení výsledku: určuje vliv programu na ukazatele zdraví a kvality života.